Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

2008/09

Nemoc
25-30.12.2009
Lottynce je naštěstí čím dál líp. Na zadečku má sice velikánskou díru ale už si na to alespoň nechá sáhnout. Dnes jdeme ještě na veterinu (už sme tam byli 3x) a uvidíme co nám řeknou. Lottynka už i blbne, má větší chuť k jídlu a spinká v posteli. Ještě si nehraje asi se ještě necítí ve své kůži.
Závodů v Lounech se ale bohužel nezúčastníme a je možné že ani Pandy. No to ale nevadí hlavně když bude Lottynka v pořádku.
 
Boží hod alias akce Veterina
25.12.2009
8.12.2009 jsme jeli s Lottynkou na Veterinu. Měla dostat očkování proti vzteklině. Ale pani doktorka to spletla a dala ji očkování proti tetanu. A nakonec i proti vzteklině. Lottynka za ten den dostala 4 injekce. Potom ji ta tetanovka bolela tak že skoro nemohla chodit. Po nějaké době ji to přešlo ale hned po jednom dni ji to zase chytlo bylo mi to divný. Tak jsem jí prohlídla kde jí to bolí. Bolela ji noha. Když se zvedala tak ji to bolelo a i když se jí na to šálo . Myslela jsem že to má buď po tetanovce nebo že si natáhla sval. Jenže to trvalo až do teď. Dnes jsem ji myla a nějak si nechtěla nechat namočit zadek. No asi je na to háklivá. Ale asi po hodince když Lottynka spala mamka ji našla u zadku obrovskou bouli. Boule byla celá červená a teplá. Hned jsem volala Hance(to je sestra na veterině) A jelikož jsou svátky objednali jsme až na 14:00. Do tý doby což byli asi 4 hod. jsme ji museli hlídat aby si to nekousala a aby se nějak moc nehýbala. To nám vyšlo. Já sem měla obrovský nervy aby jsem o ní nepřišla. Konečně jsme vyjeli. Lottynka byla celá divná nevylézala ani z pelíšku a celá se třásla asi jí to hodně bolelo. Na veterině LIVE jsme šli na řadu jako první. Lottynku jsem sotva vyndala z boudičky a položila na stůl. Řekli jsme co a jak a pani doktorka začala léčit. Nejdříve nám řekla že má zánět žláž. Dostala injekce a na domů antibiotika. Lottynka byla statečná ani jednou nekňukla. Domu jsme si ji dovezli v pořádku. Má dostávat buď namočený granulky nebo konzervičky. Naštěstí že jí Ježíšek nějaký daroval. Hned doma dostala prášek, dali jsme jí heřmánkovej obklad a hlídáme jí jako oko v hlavě zítra jdeme na kontrolu tak jí držte palce ať se z toho co nejrychleji vylíže. Ale co víme předem že Závodů v Lounech se nezúčastníme. 
 
 
 
 
 
Vánoce
24.12.2009
Vánoce má Lottynka dá se říct ráda. Spousta jídla a taky dostává dárečky. Letos o štědrý den ale strávila při naší večeři jako vždy pod stolem. Ale rozbalování dárků se nezúčastnila. Spala v pelíšku a i celý den byla taková špatná. Řekli jsme si že to bude mít asi nervama.  Nakonec jsem jí rozbalila její dárky a šla si je konečně prohlídnout. Dostala někjakou tu mlsku pohrála si s novým plyšákem atd. Pak se s ní šlo ven a po venčení dostala vánoční večeři. Psí konzervu. Teda já osobně bych to nejedla ale co bych neudělala pro tu naší Lottynku. Nakonec si ještě prohlídla naše dárky musela je pečlivě prozkoumat a šla spinkat do postele.

Lottynky dárečky: konzervy, plyšový dudlík, psí hlavolam(míček do kterého se dají mlsky), mlsky a kosti na čištění zubů

 
Zimní procházka
20.12.2009
Tak Lottynce nic po Fidorce není!! A ani nevypadá ne to že by ji něco bylo. Dnes jsme se s Lottynkou vydali na první pořádnou zimní procházku. Hezky napadal sníh a tak jsem se musela teple oblíknout Lottynka má přece kožíšek ta nic nepotřebuje. Pomalu ale jistě jsme vylezli na Bílou stráň. Tam jsem udělala pár fotek na PF a taky jen tak do alba. Celou cestu dolů jsme šli s jedním pánem a s jeho francouzským buldočkem. Byla to fenečka a pořád si s Lottynkou chtěla hrát. Lottka si vždy sedla a koukala na ni jako na blázna co po ní jako chce? Jinak se Lottynce vycházka moc líbila až na to že ji zábli nožičky!

Foto:

  


 

 
Mlsná Lottynka
16.12.2009
Blíží se Vánoce a tak jsme vyrazili s rodiči na nákup vánočních dárků. Nechala jsem ležet na mé posteli čokoládovou nerozbalenou Fidorku. Když jsme se vrátili měla jsem na ni obrovskou chuť. Ale ona tam nebyla. Jediné co mi zbylo na posteli byla malilinkatá hromádka obalu od Fidorky která byla roztahaná po celém pokoji. Alespoň někdo si pochutnal.
 
 
Klubová Liga
05.12.2009
Vyrazili jsme hned brzy ráno. Nejdříve jsme zajeli pro Tillču do Kocourova. Na cvičáku jsem předala pesany taťkovi a šla sem si vyposlechnout instrukce od P. Vápeníka. Po informacích se vytahovali staartovní čísla. Začínali ZVV1. Šli na stopy. Pak šli na řadu ZZO. To jsme byli my. Lottynka i Tillinka. Vylosovala sem si čísla 17. a 18. Takže jsem šla na řadu hned po sobě.  Nejprve se běžel parkur Agility. Postavili jsme to celkem rychle. Lottynka jako zkušený závodník běžela přímo úchvatně! Ani sebemenší chybička. Je to moje šikulka. Skoro se to zapisovatelům nevešlo do řádku. Měli jsme na to 50vteřin. Naštěstí Lottynka neběhá jako blázen a hezky si volí tempo podle mě. Pak běželi Medium a nakonec Large. Tillča běžela asi jako třetí. No protože jsme nic nestihli natrénovat taky to tak vypadalo.  První rovinku zvládla ale pak to bylo jako Kočka a myš. No prostě děs.  Získali jsme jen 15 bodů.  Po Agility byla speciální disciplína. Chůze u nohy za stížených podmínek a přivolání za stížených podmínek. Lottynka to zvládla na maximum. A ještě k tomu patřilo chování na cizí osobu bez pána. Lottynka na jedničku. Za to Tillča. Přivolání nějak mě asi neslyšela nebo já nevim co blbla.  Asi neměla den. A pak už se šlo na ZZO. Lottynka šla jako úplně první. Celkem získala 46 bodů. A skoro nakonec sem šla já s Tillčou. No jo umí to skoro na jedničku. Občas chybička ale podle rozhodčího byla lepší než Lottynka. Ale jen o 4 body to znamená že měla 50 bodů z 60. Čekalo se než docvičí ZVV1. Mezitím jsme byli v klubovně hezky v teplíčku. No a nakonec bylo vyhlášení. Jako první se vyhlašovalo Agility. Lottynka byla na 2. Místě a Tillinka byla poslední na 15. Lottynka má krásný pohár a Tillinka Krásnou cenu útěchy. Jinak jsme vyhráli trička, 4kg granulí, obojek, vodítko...... A to všechno od HAPPY DOG. Pak se vyhlašovalo ZZO. Lottynka 5.místo Tillinka 4.místo. A nakonec kategorie ZVV1 tam jsme naštěstí nebyli. Klubová liga byla super!
 
Foto: Aleš Slavíček
 

 

 
 Trénink Agility
29.11.2009
Normální trénink Agility. Jenom že sme si jeli pro Tillinku. Tillinka už byla na cvičáku 1x minulý týden. Trošku si nesedla s některýma pesanama ale dnes už sme si na to dali pozor. Dorazili jsme na cvičák a čekali jsme než dorazí trenérka. Tillinku jsem vzala ještě s některými nekonfliktnímy psy do klubovny tam jsme čekali než docvičí Začátečníci. Tillinka není žádný začátečník i když na Agility byla po druhé. Cvičila s její paničkou dřív ale pak toho nechali. Potom jsem zavřela Tillču do kotce Lottku sem uvázala a šla jsem se naučit parkur. Nejprve běželi Smolíci. Lottynce to velmi šlo! Beželi jsme to celkem 2x. Pak běhali střeďáci. Všem to velmi šlo! No a nakonec přišli na řadu Velký. Tillča dostala jenom krátkou lehkou sekvenci. A šlo jí to skvěle. Otočky umí bez učení líp než nějaký pes který se je učí 1rok. Je to prostě šikulka. Po skončení tréninku se sešli všichni páňuchové a pesani přitulili se hezky do řady a fotilo se. Jednou s páníčkama jednou bez páníčků a jednou při úprku k páníčkům. Byl to prostě skvělý trénink.

Všechny fotky zde: http://janalotty.rajce.idnes.cz/29.11._-_Agility/

 
 
 
 
Fitmin Cup Nymburk
3.-4.10.2009
Plánovali jsme že pojedeme v sobotu 03.10.2009 na oficiální závody do Nymburka. Vstávali jsme asi ve 4:00ráno. Jeli Ivan s Helčou, Pepa s Míšou, Danek a měla jet Péťa ale stala se jí větší nehoda tak nakonec nejela. Při káždém závodu jsme se s Lottynkou drželi v první desítce nebo pětce. Běželo se Agility, Jumping a Zkoušky. Ale no na bednu to nestačilo. Závody pokračovali ještě v neděli ale tam jsme jet neměli protože to bylo daleko a byli to už neoficiální závody. Ale na oba dva dny platil speciální A1 pohár. To byl pohár jen pro A1. Což my jsme. Zkusili jsme se tam ještě dohlásit a šlo to a v součtech za sobotu jsme kupodivu byli na 1.místě ale to se ještě spojovalo s nedělí. Tak jsme nakonec jeli do Nymburka ještě v neděli. Nakonec s námi jela jen Péťa ale nezávodili jen běhali jako doskokani. V neděli se běžela hra a dlouhý slalom o 24 tyčkách. Pak Jumping. To všechno se počítalo do A1 poháru doběhli jsme všechny závody a zase do první desítky. Před posledním závodem Jumpingem jsme se propadli na 2.místo. ale ty co byli před námi se diskli a tak jsme doufali že budeme první. A taky že jo. Přišli výsledky a konečně jsme si spolu s Lottynkou stoupli na bednu na 1.místo. Pořádně jsme si to užili. Výhráli jsme obrovský pohár větší než Lottynka 16.kg granulí a spoustu mlsinek. Krásně jsme si to tam užili a možná se stavíme i příští rok!!

Více foto zde: http://janalotty.rajce.idnes.cz/A1_pohar_Nymburk/

Fotečky:

  

 
 
O pohár města Děčína

V sobotu 26.09.2009 jśme měli zase závody. Tentokrát ale oficiální a v Děčíně. Jeli jsme zase hodně ráno aby jsme to stihli. Byli jsme tam opět ve velkém počtu. Péťa, Vlaďka, Helča, Ivan, Pepa, Míša, Ivana, Růža a Jitka samostřejmě všichni až na Pepu, Vlaďku a Ivana běhali s pesanama. Byl Jumping, Agility a Zkoušky A1. Tentokrát jsme nazabodovali ale to vůbec nevadí!!

  

 
Závody Chlumec

V neděli 20.09. 2009 jsme jeli ráno do Chlumce u Ústí nad Labem. Vyjeli jsme hodně brzo. Když jsme dorazili užtam byla Naďa s Pavlem a s jejich smečkou, Ivana s Kleou, Jitka s Aidou a Lada se Semanem. Pak ještě dorazili Zuzky s Dášou a Irisou. Šli jsme na prezenci a pak se už jenom dívalo a nebo běhalo. Běžela jsem Agility a Jumping. Protože to nebyly oficiální závody nebyla tam zkouška. Moc se nám nedařilo ale doběhli jsme všechny běhy. Nakonec bylo vyhlášení a platili jen součty. No a v souštěch jsme byli na 3.místě!!!!

více foto zde: http://janalotty.rajce.idnes.cz/Zavody_Chlumec/

 

 

LVT Cvikov
 
Ahoj tak jsem se zůčastnila LVT ve Cvikově. To byla ale žůža! Bylo tam spoustu lidí z klubu např.: Danek, Péťa, Bára, Stázka, Helča, Ivan, Ivana, Růža, Míša, Pepa, Monika, Markéta a Vlaďka (samozřejmě všichni měli svoje hafíky) ale také mnoho lidí a pejsků z jiných klubů. Zažili jsme tam spoustu legrace tak sem se rozhodla sepsat vám takový malý deníček všeho co jsme dělali.
 
Neděle:
V neděli jsme si museli zabalit aby jsme mohli vyjet do Cvikova. Vyjeli jsme okolo čtvrté hodiny. Dorazili jsme do Cvikova!! Okamžitě jsem vyběhla z auta a začala kňučet a pobíhat všude možně. To už tam bylo pár lidí. Po nás přijela ještě Markéta a byli jsme komplet. Ppostavili jsme si stany hezky blízko u sebe. Moje panička a já jsme měli největší stan. Koupili jsme ho a doma ho nerozložili. Do konce iDanek v něm nemusel být skrčený. Měl jen ohlou hlavu. Pět mladých páníčků (Moje panička, Bára, Péťa Stázka a Danek) Vzalo své pejsky a šli jsme se projít kousek do lesa. Řešili se různé věci.   Když jsme se vrátili páníček už byl pryč. Hned sem si zalezla do stanu a chrupala Jáně ve spacáku ten byl ode mě celý mokrý a špinavý. Pak jsme běželi na táborovou schůzi. Tam se řekli všechny informace a šlo se zpět. V ten den se už nic moc zajímavého nedělo.
 
Pondělí:
V pondělí jsem vzbudila paničku už ve čtyři ráno. Vylezli jsme ven a akorát jsme se potkali s Péťou a Ťapkou.Tak jsme si řekli že rozcvička je v 7:00 tak že máme hoodně času a že půjdem na procházku. Ještě celý tábor spal. Venku bylo ohromné ticho. Ťapali jsme sem a tam. Pak jsme měli rozcvičku. Ta se ale psů netýkala. Pak jsme se nasnídali a po nějaké době se šlo cvičit. Cvičilo se 2krát denně. My jsme cvičili ještě s Dankem a Benem a taky s Matoušem a Amálkou. A na starost nás měla skvělá chvalitelka Alice GlÖcknerová. S Alicí to nebylo tak lehké museli jsme pořád chválit chválit a chválit. Ale měla pravdu. Beník se konečně rozběhal a lítal jako torpédo. Jen odbila dvanáctá seděli jsme v autě a jelo se na oběd. Ale be ze mě!!!!!  Co si to dovolili. Odpoledne jsme měli opět trénink. Večer už sem teda nechala paničku spát. Ona si myslí že to bylo proto že nás Ivan uspával hraním na kytaru ale to ne to opravdu nebylo tím.  
 
Úterý:
V úterý byla zase ráno rozcvička. Potom trénink a zase na dvanáctou my odjeli na oběd. A jako vždy po obědě šli přemýšlet co si koupit k jídlu do cukrárny. Také na náměstí byli trhy a tam si všichni koupili STŘÍKACÍ PISTOLE!!! Koupili také Pepovi a Stázce. To byla bitva já se radči stranila protože vodu nemám vůbec ráda. Ale pak mi panička namočila pacičku v lavoru s vodou co předtím naplnili. Tak to si dovolila moc a s mokrou packou sem jí zalehla přímo na polštář! Páníčci byli úpně mokrý. od hlavy až k patě a protože bylo vedro šli jsme takhle cvičit. Večer se grilovalo a mě se samozřejmě nedalo! .
 
Středa:
Středeční ráno bylo bez rozcvičky. Protože jsme vstávali trochu pozdě a zjistili jsme že už cvičíme. Tak panička okamžitě vyběhla a společně s Dankem a Benem jsme běželi na parkur. No protože paníčci byli ospalí a Alici se to vůbec nelíbylo pustila nás o něco dřív. Od tý doby jsme necvičili takhle ráno.  Zase jeli na dvanáctou na oběd. Odpoledne zase trénink s Alicí. A potom jsme se šli koukat jak cvičí Markéta s Aničkou (to je pes) a Stázka (s Happy) s Péťou(s Ťapkou). Potom jak docvičili jsme stáli dobrou třičtvrtě hodinku před klubovnou a s Markétou si povídali. Pak jsme se rozhoupali že si půjdem sednout ke stanum. No a večer se negrilovalo jako každý večer ale dali jsme si čínské polívky. No to ste měli vidět. Dala si jí panička, Danek a Péťa. No a samostřejmě tam ještě seděla Markéta a Bára. Panička si ty nudle nerozlámala a nechala si je dlouhý tak jak byli. Když se pustili do jídla paničce a Dankovi než si to dali do pusy tak to všechno spadlo a místo aby jedli se jenom smáli. No byla to bžunda. Když to snědli něco se nafotilo a zpívalo se. A pak se šlo spinkat.
 
Čtvrtek: 
Ve čtvrtek také nebyla rozcvička. Dopoledne trénink. A pak oběd. No a pak zase cukrárna. A tentokrát si nepřivezli pistole ale BALÓNKY.
Naplnili jich asi dvacet.  A šli to posobě házet na palouček. Schválně si házeli vysoký aby to druhýmu prsklo na hlavě. První to chytil Danek. No a pak panička. Došli balónky a tak šli pro dalších dvacet. To už se přidala i Markéta. Celé kolo to nemohlo prasknou na Péťe a Markétě. Ale nakonec když Markéta řekla že se jde podívat na přednášku o Klikru. Tak to na ní  prasklo. Většina šla na přednášku ale Jáňa, Danek, Ivan a Pepa zůstali a doplnili vodu do zbylých 60 balónků. Schválně udělali pár obrovských. Aby to na Péťe prasklo. Po přednášce sme si šli opět házet. Tentokrát se to povedlo. Panička hodila balonek Péťě a tý praskl přímo v ruce. No a potom se to zopakovalo. Pak ale začalo strašně foukat a přšet a byla tu bouřka. Já se bouřky bojím a panička ji taky moc nemusí. Tak mezitím co všichni chytali Altány si panička se mnou zalezla do stanu a ležela se mnou. Jenže to nebylo vše do stanu nám pršelo!!! No to neni možný tak panička natáhla všechny ručníky tak kde to bylo nejhorší a sušila. Po nějaké době to přešlo a panička vylezla ven. to už bylo po všem. Všichni si stěžovali že nepomáhala a seděla si ve stanu ale nemysleli to tak. No a na to odjela Markéta. Hned jak odjela přijela Vlaďka a byla legrace. A my jsme šli cvičit. Večer šla panička brzo spát byla totiž nějaká unavená.
 
Pátek:
V pátek jsme měli trénink jen dopoledne protože byli v sobotu závody. Zase se jelo na oběd. A to jsme jeli tentokrát na 2 auta. Panička, Danek a Bára jeli s Ivanem a udělali dobře. Protože Péťa a Hela jeli s Vlaďkou. Jeli jsme malilinkato před nima. A akorát jsme je viděli jak přejíždej tu zatáčku. No jo BLONDÝNA.  Chvíli na ně čekali a pak si řekli že se jdou nájíst bez nich. Když to dojedli dorazila Vlaďka s posádkou. Jeli jsme napřed na náměstí a Ivan cestou pustil nahlas jednu super písničku. Stáhli jsme okýnka a jeli jsme. Když jsme vše nakoupili dozalili. Tentokrát jeli dobře. A to je co říct. Šli do cukrárny a pak se zase jelo. Tentokrát jeli přímo za námi z jednoho důvodu. Chtěli jsme aby to taky slyšeli. A stalo se slyšel to úplně každej. Dorazili jsme do tábora a všichni se na nás koukali. Vzali všechny pejsky a jelo se na hrad Sloup. Tam už jsme byli podruhý ale stejně to bylo super. Jelo se do táboru a tam si panička zbalila věci a po nějaký době přijel páníček a složili stan a my jsme jeli domů. Ostatní zůstali ještě do neděle. Tak jsme jim popřáli hodně úspěchů na závodech a jelo se.
 
Co se dělo potom vím jen z vyprávění. Ale co vím určitě že příští rok jedu s paničkou zas!!!!!!!!!!!
 
    
 
 
 
 
Lottynka slaví 3.narozeniny!!
15.7.2009
Lottynko přejeme ti ať seš stejně skvělá, hodná a milá jako si byla do teď. Bez tebe by to u nás ani nešlo. Skvěle si do naší rodinky zapadla!
                                                 
Výlet s kamarády na Kočku
O vysvědčení se moje panička domluvila s pani učitelkou že půjdem s jejím pejskem někdy ven. A konečně to vyšlo. Domluvili se ještě s nějakými kamarády ale mohl jenom Marek s Aemi. Tak se domluvili a 10.7.2009 sem ani nemohla dospat. V půl devátý na nás čekal pod panelákem Marek s Aemi. Seběhli jsme dolů a šli do parku čekat na pani učitelku. Přišli jsme tam o půl hodiny dřív a tak jsme si sedli. Pak přišla a šli jsme Mostnou horou. Vyšli jsme až nahoru. A šli jsme dál na Kočku. Kousek před Kočkou se k nám přidal páníček Kuba. Šli jsme a celou dobu si povídali. Došli jsme až na kočku a tam jsme na ni všichni vylezli. Tam jsme byli asi já ani nevim no prostě dlouho že sem tam dokonce i usla. Potom se šlo dolů a šlo se cestičkou kde jsme museli jít všichni jako kačenky hezky pěkně zasebou. Tam jsem se předháněla s Coffie kdo půjde první a jelikož pořád brzdila provoz šla sem já. Ale pak sem byla moc daleko a přiběhla sem za paničku. Vylezli jsme zase na Mostnou horu a tam si ukázali nějaký ty sudy a mrtvolku. Pak jsme museli dolů. Přešli jsme ,,pole´´ tak tomu řikáme ale je to louka no. A šli jsme okolo našeho paneláku. Tam se Kuba odpojil a šel domu. Já a panička jsme ještě šli doprovodit Pani učitelku a Marka alespoň do parku tam jsme se museli rozloučit.  To byla škoda. Tak sme pak šli domů. Doma mě vykoupali a vyčesali mi trávu z kožichu.
 
Coffie je super kámoška akorát si se mnou pořád chce hrát a to se mi moc nezdá je tak neopatrná a skáče mi přes hlavu ale už sem si zvikla.
Aema je taky dobrá akorát ze začátku sem se jí moc nezdála ale pak jsme si na sebe zvikly.
Doufám že se ještě někdy domluvíme a bude to ještě lepší!!!!
            
 
Výlet o zkrocení Lovoše
V pondělí o prázdninách 29.6.2009 jsem jela s paničkou do Lovosic navštívit Péťu, Ťapku a Vlaďku. No ale to jsem ještě nevěděla že budem šplhat na Lovoš v tom hicu co byl. Nejdříve jsme šli k Pétiný babičce tam sem očuchala všechno co kde bylo. Taky kocoura, babičku a dědu. Tam jsme vyzvedli Ťapku a šli jsme. Nejdřív kousek po silnici a pak jsme zahli na cestičku zatim to nebylo tolik do kopce ale po kousku to byl děs. Teda jenom to co řikala panička mě to přišlo SUPER! Šli jsme dál a pořád čím dál víc do kopce(taky co byste chtěli když Lovoš je kopec) Pak jsme si sedli na takový louce do stínu. Tam jsme udělali pár foteček a pořád si paničky povídali. Pak se ale vynořila ze zálohy jedna pani a Péťa se jí tak lekla až vyjekla . To jsme se nasmáli. No asi tak po půl hodince jsme pokračovali dál. A zase do kopce. Pak jsme zašli do lesa tam už nebyl takovej hic ale nebylo to nic moc pořád lejzt do kopce. Ještě jsme si tam sedli na lavičku a zase tam byli tak půl hodinky. Pak jsme zase vyšli. Teď už to bylo ale opravdu děsný. Krpál jako ***** Všude kameny no hrůza. Pak se moje panička pořád ptala Vlaďky kdy už tam budem a kolik ještě metrů nebo tak něco. No a prej že tak 500m. Tak jsme šli tak 500m možná i víc a došli jsme k jedný ceduli a tam bylo: Lovoš 500m. No tak to sem myslela že Janča Vlaďku přiškrtí protože už měla vážně dost. Tak nám Vlaďka slíbila že nám tam koupí zmrzku. Ok už se těšim taky jí mám ráda. No nakonec jsme se vyšplhali až nahoru (nebo NA HORU??) Tak sme se těšili na zmrzku ale oni měli zavřeno. Jako naschvál.  No tak nás přešla chuť. Nachvilku jsme si sedli a pak jsme vylezli na střěchu nebo co to bylo tam jsem se bála a tak se dorážela na Jáňu aby mě vzala do náruče což nakonec udělala. Hezky jsme se přitulili a obě se koukali na ten překrásný výhled!!!  Opravdu to stálo za to si vyšplhat ten krpál. Zase sme paničkám zapózovali a šli jsme trošku dolu ale byli jsme furt na tý vyhlídce. Tam sme se vyfotili společně ale a na několikátý se to povedlo že jsme tam byli všechny hezky. No jo Jáňa je šikovná taky se kvůli tomu spálila o kopřivy . Tak jsme se pak vydali dolů to byl sešup. Nakonec jsme dorazili zase na ten palouček a sešli jsme ještě kousek dolů tam nám dali napít. Zase jsme se vyfotili a šli jsme ještě kousek dolů. Tam jsme se zastavili na ostružinách. Byli MŇAM! No ale pak když jsme všichni zobali ostružiny se vynořil ze zálohy jeden voják. Tentokrát se ho lekla Vlaďka ale kdy by jenom jako Péťa ale ona zaječela na celou cestu a ten voják si o nás něco i pro sebe řikal no určitě to nebyla poklona. No to sme se smáli až sme měli křeče v břiše. Pak jsme šli dolů a u chodníku byl domeček a tam měli třešně které přesaovali na cestu tak jsme si jich pár vzali. A najednou Vlaďka rychle to stačí jdem protože někdo od nich z domu otevíral okno. Tak jsme rychle utekli. Pak jsme došli na konečnou zastávku a rozloučili jsme se a já a panička jsme odjeli domů.
Podle mě ten kopec stál opravdu za to!!!
   
 
 
Trénink Agility
a
hledání tuláků
 
V pátek 18.6.2006 jsem jela s paničkou na agility. Tentokrát v pátek místo ve čtvrtek protože ve čtvrtek to odpadlo. Jeli jsme na cvičák i přes velmi nepříjemný déšť. Nejdřív jsem se vyvenčila a pak jsme zalezli do klubovny já jsem ale paničce pořád utíkala ven na déšť. Vůbec jí to nebylo příjemné protože se o mě bála že nastydnu. Nakonec jsem ale zalezla do vnitř a na lehko se posadila u našeho batohu. Náhle se ze zálohy vynořila Ája tak tu jsem opravdu nečekala a zčala jsem si můj batůžek chránit lehkým vrčením ona si z toho nic nedělala a přibližovala se blíž a blíž a já pořád zvyšovala hlas. Náhle se mě zastala panička a Áju odstrčila a já si zase mohla jen tak nalehko na tu studenou, špinavou zem sednout mím královským zadečkem. Pak volala Péťa jestli má přijet když prší panička řekla že jo že si alespoň pokecáme. Pak přijeli a paničky si se mnou a s Ťapkou na klíně povídali. Pak moje panička asi tak po hodince vyšla ven ale já zůstala ve vnitř. Smutně jsem se koukala jak hází míček Klee ale pak jsem za nima žárlivě přišla a začala jsem se paničce vnucovat. Po chvilce přišla ven i Péťa a Ivana. V tu chvíli si Ivana všimla že jí chyběj 2 psi. Semanék a Rita. Zkoušeli jsem je hledat po cvičáku ale nikde nebyli. Vyšli jsme ven a panička mě nechala za plotem s Renatou na cvičáku. To se mi tak nelíbilo že jsem začala běžet vedle plotu až na konec a brečela jsem ale panička nic jen se ohlídla řekla mi ať zůstanu a šla hledat Semiho a Ritu. Vlaďka jela dolu a Janička, Péťa a Ivana šli nahoru na kopec. Já to brala z té lepší stránky zůstala jsem s Renatou a hůlídali jsme kdyby se náhodou vrátili. Z kopce byl slyšet jen řev. Byli se podívat až u silnice. Ale nikde nikdo. Pak Ivana z kopce uviděla Ritu. Paničky seběhli dolů ale šli opatrně protože tam bylo bláto a strašně to klouzalo dokonce Ivana málem spadla ale hezky to vybrala ale sranda byla stejně. Ritu chytli ale byla špinavá, mokrá a vůbec nebyla poznat. Po chvilce přijela Vlaďka ale taky ho nenašla dokonce si nevšimla ani nalezené Rity. Pak řekla že se ptala jedné pani co šla kolem ale ta prej nic neviděla. Pak šla i okolo nás a Péťa se jí zeptala jestli ho neviděla ale to netušila že se jí už Vlaďka ptala. No ale nic se nestalo. To už byl pryč asi hodinu. Nakonec se moje panička jela s Vlaďkou a Péťou podívat do sadů a mě nechala opět zařenou na cvičáku. To už jsem nevydejchala a běžela jsem podle jejich auta a pak jsem zaběhla do klubovny a tam hlídala náš baťůžek. Co kdyby náhodou . Tam ho ale taky nenašli. Vrátili se zpět a už si mě panička vzala k sobě a pořádně jsme se přitulili. Čekali jsme jen tak venku a pak zavolala Ivana Venanovi že se Seman jěště nevrátil a že musí přijet protože když zakřičí Venan všichni psi skáčou jak on píská. Mezi tím musela Péťa s Vlaďkou jet domů ale Péťa tam chtěla být až do konce. Tak Janička zavolala tátovi jestli by nemohli Péťu odvézt domů jo že prej jo. Jenže než Vlaďka odjela přijel náš taťka a naše paničky to hezky vymňoukli. Tak jsme si chvilku ale opravdu malinkatou chvilku povídali před cvičákem a za chvilku přijel motorkář na kterého všichni neustále nadávají. A zeptal se jestli se nám neztratil pes. Jo ztratil!!! Všichni zakřičeli. A on na to že už ho kamarádi vedou. Jen tak jsme se zeptali jestli je velkej a hnědo bílej a on se zadíval na mě a řekl že je takovej. Jen tak jsme se zeptali kde až byl a že prej v Michalovicích. No ten si teda dal až tak daleko. (no je to kousek od cvičáku jenom za kopcem). Tak jsme tam teda všichni ještě počkali a řekli jsme si že už proti motorkářum neřeknem ani slovíčko. Po pár minutách přivedli dva kluci Semiho. Ale to už tam byl Venan a bylo zle. Semík věděl co proved  a se staženim ocáskem šel poddaně k Venanovi. Poděkovali jsem klukum a všichni spokojeni odjeli domů.
No myslím že jsme měli štěstí. Tak snad se to už nestane.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

TOPlist